S bohemistikou uspějete na trhu práce
Můžete získat uplatnění v řadě oborů soukromé i státní sféry, kde je požadováno všeobecné humanitní vzdělání a zároveň perfektní znalost českého jazyka.

S bohemistikou rozvinete své komunikační kompetence
Předpokladem úspěchu v každé profesi je kultivované vyjadřování. Studium bohemistiky rozšiřuje slovní zásobu a povědomí o jazyce, díky kterému získáte schopnost zvolit vždy vhodné komunikační prostředky pro různé situace.

S bohemistikou se ve světě neztratíte
Bohemistická pracoviště se zdaleka neomezují jen na území naší republiky – najdete je po celém světě. Na kongresech si můžete česky popovídat i s kolegy z Japonska či Jižní Koreje. Neznamená to samozřejmě, že bychom rezignovali na cizí jazyky! I v rámci studia češtiny může student vyjet na stáže a studijní pobyty do řady zemí.

S bohemistikou získáte respekt mezi přáteli
Svým přehledem o literatuře klasické i té současné se stanete ozdobou společnosti. Přátelé se na vás také začnou s důvěrou obracet, budou-li potřebovat poradit s obtížným pravopisným jevem nebo vysvětlit původ slova. Už během studia si navíc můžete výborně přivydělat korekturami prací svých kamarádů.

Programy v bakalářském studiu (3 roky)
• Česká filologie (samostatný studijní program, dříve „jednoobor“)
• Česká filologie maior a minor (dvouprogramové studium, dříve „dvouobor“)
• Česká filologie se zaměřením na editorskou práci (samostatný studijní program)
• Czech for Foreigners (samostatný studijní program)

Programy v navazujícím magisterském studiu (2 roky)
• Česká filologie (samostatný studijní program, dříve „jednoobor“)
• Česká filologie maior a minor (dvouprogramové studium, dříve „dvouobor“)
• Ediční a nakladatelské praxe (samostatný studijní program, kombinované studium)

Programy v doktorském studiu (4 roky)
• Český jazyk
• Česká literatura
• Teorie literatury

• Do 15. března nám pošlete vyplněnou elektronickou přihlášku ke studiu.

• Podrobné informace k přijímacímu řízení najdete zde na webu fakulty.

• Hledáte stabilní povolání v nestabilní době? U nás můžete získat kvalifikaci pro učitelství češtiny na základních a středních školách.

• Bavilo by vás pracovat s lidmi z jiných zemí Evropy a světa? Výuka češtiny pro cizince patří v současnosti k velmi progresivním odvětvím a poptávka po kvalitních lektorech narůstá.

• Věnujete se cizím jazykům a chcete v jejich studiu pokračovat? Cizí jazyk v kombinaci s bohemistikou je ideální průpravou pro oblast překladatelství a tlumočnictví.

• Zajímá vás, jak se dělá kniha, a chtěli byste se naučit připravovat knižní tituly k vydání? Seznámíme vás se vším, co obnáší povolání nakladatelského redaktora.

• Vymýšlíte rádi slovní hříčky, slogany a vtipná pojmenování? Studiem bohemistiky můžete svou zálibu prohloubit a následně se uplatnit jako reklamní tvůrci nebo copywriteři.

• Nemáte problémy mluvit před publikem, nenecháte se snadno vyvést z míry a jste zvyklí pohotově reagovat? Bohemistické vzdělání vám usnadní start v profesi tiskového mluvčího, rozhlasového či televizního moderátora.

• Učaroval vám svět médií a chtěli byste se stát jeho součástí? Dobrý novinář se bez znalosti českého jazyka a literatury neobejde…

• Čtete se zájmem, přemýšlíte o přečteném a popřípadě i sami píšete? Zkuste důkladněji poznat, co napsali jiní před vámi, a staňte se literárními historiky nebo kritiky. Přitahuje-li vás na textech spíš jazyk a jeho tajemství, poznejte je do hloubky jako fundovaní lingvisté.

Naše katedra každý rok vysílá studenty na semestrální či dvousemestrální studijní pobyty na svých partnerských univerzitách v Německu, Švýcarsku, Polsku, Itálii nebo třeba Slovinsku. Jejich seznam najdete na našem hlavním webu.

Erik Gilk
Na Masarykově univerzitě v Brně jsem vystudoval bohemistiku a historii, a i když se v přednáškách a na seminářích věnuji české literatuře, vždy dbám na historický kontext. Zajímám se hlavně o meziválečnou a nejnovější prózu, kterou pravidelně recenzuji v literárních časopisech. Svoji kritickou činnost zúročuji v oblíbeném semináři tvůrčí literární kritiky, v němž studenti píší vlastní recenze.

Božena Bednaříková
Původně jsem chtěla studovat hudbu, a nakonec jsem propadla kouzlu jazyků. Na Univerzitě Palackého jsem vystudovala angličtinu a češtinu. Po studiích jsem zůstala na katedře bohemistiky a postupně převzala výuku morfologie. Vrtám se ve struktuře slova a snažím se nepokazit odkaz těch, kteří mne něco naučili. A to, co mne naučili, se snažím předávat dál. Mám ráda mladé nadšence, jež stejně jako mne fascinují otázky, zdánlivě jednoduché, na ono PROČ. Např. proč s námi mohou média manipulovat, když prohlásí, že na místě zasáhli policisti (a ne policisté). Učím i cizince a vyučuji také v zahraničí, díky čemuž jsem se konečně „naučila česky“. Vidět hluboko i daleko, slyšet jiné, chápat s nadhledem. To je moje krédo. Však přijďte, podíváme se společně, jak jazyk funguje.

Miroslav Vepřek
Asi to zní divně, ale v mém případě za všechno může křupan. Výklad původu tohoto slova mě ve druhém ročníku přivedl k otázkám vývoje jazyka.  Ne snad, že by jazyk byl nějaký hrubý venkovský neotesanec. To spíš ho oproti mému gustu někdy až příliš chceme vybrousit a spoutat umělými pravidly. Nabízím studentům dobrodružnou cestu při pátrání po původu jazyka a při hledání odpovědí na otázky, proč se jazyk neustále vyvíjí.

Ondřej Bláha
Čeština není jenom jedna jediná a nikdo z nás nemluví „normálně“ – to je to hlavní, o čem se vás budu snažit přesvědčit ve svých seminářích. V tom, jak mluvíme a jak píšeme, se totiž bezpečně odráží náš krajový původ, povahové rysy, naše zájmy a profese. Když někdo říká tfar místo tvar, může se sebelíp snažit natahovat samohlásky, ale lingvista pozná, že je to člověk z Ostravska. A když se někdo loučí slovem nashle místo na shledanou, vypovídá to o něm, že jde o člověka se sklonem k nenucenosti, který se netrápí tím, co si o něm pomyslí cizí lidé.
Čeština nebyla ve svém vývoji nikdy žádným samotářem. Její největší družkou, se kterou čeština někdy „kamarádila“ a někdy zase ne, je němčina – podle německého vzoru je utvořena spousta českých slov a vět. Čeština se ovšem družila i s jinými jazyky – často ani netušíme, kolik slov máme z polštiny (bavit, nudný, věda) nebo ruštiny (něha, příroda, vzduch). A v dnešní době je největší kamarádkou češtiny angličtina. To všechno se pak dá dobře využít v praxi – můj hlavní úkol je pomoci vám v tom, abyste se naučili svoji češtinu vhodně proměňovat podle toho, s kým komunikujete a čeho chcete dosáhnout.

Vladimír P. Polách
Narodil jsem se, vystudoval, žiji a pracuji v Olomouci. Tento drobný handicap se snažím nahradit občasnými studijními a pracovními pobyty v zahraničí, během jednoho z nich jsem vystudoval medievistiku na Univerzitě v Oslo, během jiného jsem strávil rok výukou na University of Nebraska-Lincoln v USA. V Olomouci jsem absolvoval studia bohemistiky a historie.
Dnes se soustředím především na výuku a bádání v oblasti médií, základů mediální gramotnosti a tzv. nových médií. Studentům se také snažím ukázat propojení mezi mediální teorií a praxí i pomocí besed s hosty z médií – v poslední době jsme tak na katedře mohli přivítat třeba Jindřicha Šídla, Jaroslava Kmentu nebo Roberta Zárubu.
Občas si ale stále ještě odskočím i k historii, především do doby středověké Skandinávie, nebo naopak k problematice migrace a emigrace 20. století. A ani na bohemistice se nebráním okrajovějším tématům – třeba dějinám české i světové science-fiction.

Jana Vrajová
Zavrhli jste četbu českých klasiků devatenáctého století jako nezáživnou a dávno přežitou? Tak přesně těmi se ve své práci zabývám. Vystudovala jsem v porevolučním období na olomoucké univerzitě českou a nově obnovenou latinskou filologii. Po absolvování magisterského studia jsem zůstala na katedře bohemistiky v doktorském studijním programu a po pauze věnované mateřským povinnostem se na ni vrátila jako literární historička soustřeďující se na problematiku české literatury devatenáctého století. Každoročně jsem též v porotě Literární soutěže, kterou vypisuje rektorát UP – píšete-li „do šuplíku“, těšíme se už teď na vaše příspěvky.

Jiří Hrabal
Vystudoval jsem filozofii a bohemistiku na FF UP v Olomouci. Na katedře bohemistiky vyučuji literárněteoretické disciplíny. Věnuji se tedy nejen literatuře jako takové, ale rovněž tomu, jak lidé v průběhu dějin o literatuře uvažovali, jakým „jazykem“ o literatuře mluvili a co literatura znamenala pro jejich život a hodnoty, které vyznávali, a naopak jak literatura tyto hodnoty ovlivňovala.
Mou prioritní oblastí zájmu je naratologie. Je to disciplína, která si uvědomuje důležitost vyprávění příběhů jak pro lidské dějiny, tak pro jednotlivce a jeho identitu, a zkoumá, jak vyprávění fungují, jakých využívají konvencí a jakých možných podob mohou nabývat.
Velmi rád rovněž překládám bosenskou a chorvatskou poezii a prózu a zajímám se o kulturu západního Balkánu.

                                    …a mnozí další